Kněžství v prvních staletích církve II. 4.–5. století

-

A máme tu nové, lákavě vyhlížející „degustační prkénko“ patristických textů ze 4. a 5. století. Chuťovky z patristického „podniku“ představující službu biskupů, kněží a jáhnů s láskou, péčí a umem připravil David Vopřada. Jak se do služby pastýřů promítla změněná historická situace po Milánském ediktu? Jak církev ve svých služebnících uchopila nové společenské výzvy? To nám odhalí texty z kuchyně Basila Velikého, Jana Zlatoústého, Ambrože, Jeronýma, Augustina a dalších velikánů. Pokrm není určen jen pro gurmány z řad hierarchie, ale pro všechny, kdo se zamýšlejí nad otázkami kněžství, služby v církvi či role milosti a Ducha svatého v povolání křesťana. A pak také samozřejmě pro ty, kdo se chystají na náš příští knižní salón ve středu 12. prosince – vy byste se touto stravou měli před salónem pořádně posilnit :-)

Malá ochutnávka na navnadění:

„Ten, kdo chce napravit nedostatky lidského pokolení, je musí sám snášet. V jistém smyslu je musí vložit na svá ramena, ne je zavrhnout. Čteme, že onen pastýř v evangeliu vzal na svá ramena ztracenou ovci a nezavrhl ji. A Šalomoun praví: ‚Nebuď spravedlivý nadmíru.‘ Uměřenost totiž musí spravedlnost mírnit. Jak by se jinak od tebe nechal léčit člověk, který ti je nepříjemný, kdyby pomyslel na to, že ve svém lékaři vzbudí pohrdání, a ne slitování? Proto měl Pán Ježíš slitování s námi, aby nás zavolal k sobě, ne aby nás zastrašil. Přišel jako mírný a pokorný, a proto řekl: ‚Pojďte ke mně všichni, kdo jste obtíženi, a já vás občerstvím.‘ Pán Ježíš občerstvuje, nevylučuje, nevyhání; a z dobrého důvodu si vybral učedníky, kteří budou vykládat Boží vůli, shromáždí Boží lid, a nezapudí jej.“ (Ambrož, O pokání I)

„Máš-li kázat v kostele, nesnaž se vyvolat potlesk lidu, ale pláč. Slzy posluchačů jsou tvou chválou. Promluva presbytera má být kořeněna četbou Písma. Nechci tě při kázání slyšet deklamovat, řvát ani naprázdno tlachat. Chci, abys byl vzdělaným odborníkem na tajemství a svátosti tvého Boha. Odříkávat umně poskládaná slova, jako když bičem mrská, a tak si získávat obdiv nevzdělaného davu – to patří k trikům neznalých lidí. Nestydatý člověk často vysvětluje to, co neví, a když druhé přesvědčí, poznání si nárokuje sám pro sebe.“ (Jeroným, List 52, 8)

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Communio 1–2/2013: Blahoslavenství

-
Obrázek
Vyšlo nové číslo MKR Communio  1–2/2013 . Dvojčíslo se věnuje biblickým blahoslavenstvím a je koncipováno jako tematická sbírka původních teologických studií i překladových článků, jež přinášejí různé pohledy na blahoslavenství u Matouše, ovšem nejen u něj. Autorem úvodní studie, nazvané „Ježíš a blahoslavenství“, je Vojtěch Brož. Tomáš Machula podává obsáhlý a přehledný výklad blahoslavenství v díle sv. Tomáše Akvinského. Pořadí dalších článků se přidržuje výčtu jednotlivých blahoslavenství v Matoušově evangeliu: Po slavném kázání Mistra Eckharta o blahoslavenství chudých v duchu následuje zamyšlení Michaela Figury nad blahoslavenstvím plačících a nad svatým Duchem – Utěšitelem. Vojtěch Novotný se zabývá blahoslavenstvím tichých, zatímco David Vopřada přináší patristickou exegezi blahoslavenství těch, kdo lační a žízní po spravedlnosti. Blahoslavenství milosrdných tematizují ve svých příspěvcích Jan Ambaum a Stefaan Van Calster, jenž se na milosrdenství dívá z pohledu pastorace. V
Celý článek »

Sermo in festum S. Ambrosii

-
Obrázek
Sermo in honorem S. Ambrosii episcopi et ecclesiae doctoris die VII Decembris anni MMX in Pontificio Collegio Nepomuceno habita in lingua valde vulgari, erroribus utique non carens: cclesia celebrat festum Sancti Ambrosii, unius de quattuor patrum magnorum Occidentis, episcopi Mediolanensis, qui et doctor mellifluus vocatur. Natus est Augustae Treverorum in Belgica, hodierna Germania, circa annum trecentesimum quadragesimum e familia romana. Postea Romae studiis incubuit et studuit; domum eius paternam invenire potestis iuxta Plateam Testudinum quae Piazza delle Tartarughe italice vocatur ubi et ecclesia ei dedicata, S. Ambrosii de Maxima, erecta est. Anno trecentesimo septuagesimo consularis Liguriae et Aemiliae factus, anno trecentesimo septuagesimo quarto autem episcopus ecclesiae Mediolanensis electus est, ordinatus die septimo Decembris. In ministerio suo episcopali caritatem maxime exercuit in omnes, verus pastor et doctor fidelium ac clericorum suorum factus. Disciplinam eccle
Celý článek »

Svatý Augustin. Promluvy o modlitbě Páně

-
Obrázek
108 str., brož., rok vydání 2019 Sedmý svazek edice Patristika obsahuje pět promluv svatého Augustina o modlitbě Otče náš. (Poslední promluva byla objevena teprve nedávno a ohledně Augustinova autorství panují jisté pochybnosti.) Jedná se o promluvy, které Augustin pronesl v rámci mystagogické katecheze určené kandidátům křtu, v nichž jim byla modlitba Páně, její smysl i důvod, proč se ji vůbec modlit, svěřena jako jeden z velkých pokladů církve. Augustin si modlitby Páně nesmírně cení jako „každodenní modlitby za naši spásu“. Chápe ji jako pravidlo, jak se má křesťan k Otci obracet, a dokonce vzor veškeré křesťanské modlitby, takže se křesťané nemají modlit nic jiného než to, co je v otčenáši obsaženo. Knihu lze zakoupit v knihkupectví Oliva, v Krystalu a jinde.
Celý článek »